Sv. Benedikt „Moro“ ze San Philadelpha OFMConv.

Čech, Zdirad

4. dubna                                                                                 + 1589

Kde přesně se svatý bratr Benedikt narodil, není úplně zřejmé, místo se jmenuje buď San Philadelpho nebo San Fratello, buď u sicilské Messiny nebo možná přímo v nějaké její části. Zato je jasné, proč mu, když byl jako chlapec a mladík pastevcem, říkali druhové ve službě mouřenín (il Moro): z fysiognomie jeho tváře i barvy jeho pleti bylo zřejmé, že pochází z afrických předků. Nedivil se tedy nikdo, zato se asi divili sami pastýři, když si uvědomili, že k přezdívce přidávají slovo „santo“. Jak silná asi byla jeho osobnost, tak mimořádná v poměrně drsném prostředí, jak podmaňující byla upřímnost jeho přirozené víry a neobvyklých kajících skutků. Když po nějakém čase mohl sám rozhodovat kam půjde a co bude dělat, odešel k laickým poustevníkům, kteří se usadili na blízké Hoře Poutníků (Monte Pellegrino) a se souhlasem papeže Julia II. žili podle řehole svatého Otce Františka. I tam bratr zvaný Mouřenín vynikal, a tak si ho, po smrti zakladatele společenství, ostatní zvolili za představeného. Jenže Pius IV. papežský souhlas bratrstvu odňal  a doporučil, aby se členové rozešli do regulérních klášterů podle svého přání. Šestatřicetiletý bratr Benedikt odešel k minoritům do Palerma (konvent založil bl. Matouš z Agrigenta). Napřed byl tři roky v konventu sv. Anny v Giulianu, a pak se vrátil už napořád do domu v Palermu a byl tu kuchařem. Kuchařem tak tichým a zbožným, kajícím a soucitným, obětavým a silným, že ho bratři, když po letech přišel čas volby, zvolili superiorem konventu (jeho vlivem se konvent připojil k reformované větvi Řádu) a po skončení volebního období byl jmenován novicmistrem, a tím zůstal do smrti (ve třiašedesáti letech). To už se jeho pověst světce se schopností uzdravovat dávno šířila po okolí a pak nezadržitelně ze Sicílie na celou Itálii, přes moře do Španělska a ostatní Evropy, přes oceán do Jižní Ameriky, kde se bratr Benedikt Mouřenín stal ochráncem černochů. V roce 1713 ho palermský senát prohlásil za patrona města, v roce 1743 papež Benedikt XIV. potvrdil a schválil úctu a rozšířil o jeho jméno seznam blahoslavených a v roce 1807 ho papež Pius VII. Zařadil mezi světce.

Kresbu Benediktovy postavy provázejí znaky Sicílie, Messiny a Palerma, znakový štít papeže Benedikta XIV. a znak papeže Pia VII.

Zdirad Čech