Bl. mučedníci Jan a Petr OFMConv.

Čech, Zdirad

19. května                                         + 1397

 

 

 

 

Jan Lorenzo, narozený v Cetině (v aragonské provincii Zaragoza) z urozených rodičů, na začátku své dospělosti napřed sloužil v paláci nějakého šlechtice, ale takový život ho netěšil, tak odešel jako poustevník do Murcie. To sice bylo lepší, ale po nějakém čase mu to nestačilo. Vrátil se do Aragonska, v městě Monzón přijal hábit konventuálů a v dalších letech studoval v barcelonském konventu sv. Františka na kněze. Po vysvěcení se stal úspěšným kazatelem, a pak (to bylo v roce 1391) se k němu dostala zpráva o vyvraždění jeruzalémského konventu františkánů. Pospíchal do Říma, aby si od papeže vyprosil povolení k misionářské cestě do Svaté země, ale Bonifác IX. mu cestu do těch končil zakázal. Prý je i ve Španělsku pro kazatele práce dost. Nemohl dělat nic jiného, než se vrátit a v domovském klášteře si vyprosil přeložení do nového konventu v jihošpanělské Kordově (asi v roce 1395). Zdálo se, že tam povede kontemplativní život, jenže v domě se zastavil podivuhodný poutník. Petr, rodák z palencijského města Dueňas, bratr laik a dosavadní novicmistr v jiném kordovském konventu, a – to právě ho činilo pozoruhodným -,  vlastník povolení kázat svaté evangelium v granadském městě Mori. (Tenkrát zbývalo skoro sto let do dne, kdy se Granada vrátí z maurského uchvácení pod žezlo španělských králů!) Jan se samozřejmě k Petrovi přidal, když nesměl k jeruzalémským mohamedánům, půjde k morským. Do města dorazili bratři Jan a Petr v roce 1397. Vzbudili velkou pozornost, hned byli uvedeni k emírovi, představenému města, ten je dal na uvítanou zmrskat a vlastní rukou jim usekl hlavy.

Po několika letech se podařilo katalánským kupcům jejich ostatky vykoupit. Dovezli je do Kordovy a dali bratřím františkánům, a jejich kostel se stal místem zázraků. A když nástupci jejich nástupců zakládali novou provincii v osvobozené Granadě, vzali s sebou i část těch ostatků, a i tam je Bůh oslavil. A protože úcta nepřestala, ani zázraky, mohl papež Kliment XII. v roce 1731 o jména obou bratří rozšířit seznam blahoslavených. Jeho znak spolu se znakem Granady provází kresbu jejich postav.

Zdirad Čech