Pelzbauerová, Věra

Dalším z nově postavených chrámů v reakci na stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí byl kostel Panny Marie Královny míru v Mariánské ulici v Praze 4 – Lhotce.

Osada Lhotka byla po staletí přifařena ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Modřanech. Samostatná farnost existuje od 15. dubna 1942, ale už před vznikem farnosti tu byl od r. 1937 filiální kostel Panny Marie Královny míru. V r. 1940 si postavili vedle kostela salvatoriáni klášter, který je nyní zázemím kostela.

Kostel navrhl architekt Rudolf Václav Svoboda , se stavbou se začalo v roce 1935, vybudován byl za pouhých šest měsíců a vysvěcen 7. listopadu 1937. U příležitosti 1000 let od založení pražského arcibiskupství byl stavebně pozměněn, přestavbu vedl architekt Václav Dvořák. Kostel dostal nový oltář i novou křížovou cestu.

Na oknech kněžiště je zobrazen chrám Matky Boží před Týnem, připomínající duchovní spojení kostela s mariánským sloupem stojícím před Týnským chrámem od roku 1650, postavený z vděčnosti za mír po skončené třicetileté válce a nesmyslně strženým v listopadu 1918. Výstavba lhoteckého kostela byla další náhradou za jednu z dvanácti hvězd, které měla socha Panny Marie ve své svatozáři.

Ze souvislosti s mariánským sloupem vyplynulo zasvěcení chrámu Panně Marii jako Královně míru. Podle torza sochy Panny Marie ze strženého sloupu vytvořil sochař Břetislav Benda pro tento chrám zmenšenou kopii sochy.

Dvořákův hlavní oltář připomíná gotickou katedrálu. Křížová cesta je dílem sochaře Karla Stádníka podle unikátního scénáře od zdejšího faráře P. Vladimíra Rudolfa. Křížová cesta je chápána jako křížová cesta lidstva jdoucího ve stopách Kristových. Byla vytvořena v roce 1973 u příležitosti tisícího výročí založení pražského arcibiskupství.

Věra Pelzbauerová

redakčně doplněno