Sv. Vincenza Gerosa z Lovere, terciářka, spoluzakladatelka kongregace

Čech, Zdirad

29. června + 1847

Giannantonio Gerosa, loverský obchodník z milánské patricijské rodiny, a jeho žena, paní Giacomina rozená Macairo, měli šest dětí a poctivě se starali, aby jim dali slušné vychování, jenomže měli smůlu: žili v historické době. Oba tehdejší císařové, Napoleon a František, si mysleli, že nebudou šťastní, dokud pod jejich žezlo nebude náležet severní Itálie, a vůbec jim nevadilo, že jejich snažení do kraje přináší válku, ničení, bolest, nemoci a smrt. A tak pan a paní Gerosovi přišli o obchod a později jejich děti přišly o rodiče, ale jeden z císařů mohl být spokojený, protože jeho říše se zvětšila o Lombardsko. Sourozenci Gerosovi vyrůstali u tety a připravovali se do samostatného života jak to šlo, na studiích nebo v učení, jen jedna z nich, Kateřina, byla trochu jiná. Víc než na vlastní budoucnost myslela na opuštěné děti, které neměly nikoho, a na nemocné, o které neměl kdo pečovat. Přijala terciářský hábit, dostala jméno Vincenza, a s několika družkami se pustila do nekonečné práce. Vychovávaly a učily děti, ošetřovaly nemocné upoutané na lůžko, zřídily útulek pro chudé opuštěné ženy. A při tom všem měly štěstí. Zdálo se jim potřebné sestavit pro svou družinu vlastní pravidla a pevněji uspořádat společenství, a nalezly pochopení u místního faráře. S jeho pomocí sestavily stanovy, pak dosáhly jejich schválení od brescijského biskupa, pak jejich stanovy a novou kongregaci Sester Lásky (Suore di Carita) slavně svou bulou schválil a vyhlásil v roce 1840 papež Řehoř XVI. Prvou představenou byla  Bartolomějka Capitanio, ta se ale konečného schválení už nedožila, a po ní následovala právě její nejbližší přítelkyně, sestra Vincenza, která kongregaci vedla až do své smrti. Pán svou věrnou služebnici povolal k sobě v jejích sedmašedesáti letech, roku 1847. Tělo uložily sestry do hrobu na farním hřbitově, ale už po jedenácti letech, když se hřbitov stal poutním místem, do hrobky ve svém kostele. V roce 1933 papež Pius XI. dal o její jméno rozšířit seznam blahoslavených a v roce 1950 papež Pius XII. prohlásil Vincenzu spolu s její řádovou sestrou Bartolomějkou za svaté. Jejich kongregace působí dodnes a sestry v ní sdružené v desítkách domů zmírňují utrpení téměř na celém světě.

Kresbu postavy svaté Vincenzy provázejí znakové štíty papežů Řehoře XVI. A Pia XI.  a figury ze znaku papeže Pia XII.

Zdirad Čech