Štampach, Odilo OP

Enormní politický vliv českého židov­stva

Měl jsem tu čest vyslechnout v rámci postgraduálního vzdělávání přednášku pana PhDr. D. L., vysokoškolského uči­tele na katedře religionistiky FF MU v Brně. Pan doktor hovořil o tom, kolik osob se při posledním sčítání přihlásilo k té které církvi. Uvedl i přesné číslo osob hlásících se ŽNO a dodal: „Porovnejte, jak je to malý počet lidí oproti jejich velkému politickému vlivu …“ Zaujalo mne to. V diskusi jsem se onoho vysokoškolského učitele zeptal, jak se onen velký politický vliv proje­vuje. Opáčil: „A co restituce?!“ Zalapal jsem po dechu a spolkl repliku, že vedle Filosofické fakulty v Brně sídlí spolek Vesna. Od ŽNO se liší jednak např. tím, že svou chvályhodnou činnost obnovil po více než 40 letech, a dále tím, že mu byl všechen majetek již dávno vrácen. Představa, že by snad Vesna měla ně­jaký politický vliv, je ovšem komická. Tázal jsem se dál, v čem konkrétně se onen politický vliv projevuje. Pan dok­tor opáčil opět s nadhledem znalce: „A co Mladá fronta Dnes?“ Ptám se: „Co ta má společného s ŽNO?“ „No přece je tam rabín, každý týden se ho na něco táží.“ Opět lapám po dechu a ptám se, jaký politický vliv má třeba paní Molav­cová nebo Hanzelka (nebo je to Zik­mund?). Ti jsou tam každý týden taky. Ptám se do třetice, zda by přece jen onen pan doktor neznal nějaký konkrétní příklad. Znal. Prý se říká, že Židé v Americe lobují na vládu a Američané mohou mít pak vliv i na nás. To mne umlčelo již definitivně. Podotýkám, že pan doktor je mladý sympatický člověk, rozhodně nepřipomínající „starou struk­turu“. Stalo se léta páně 1996, 6. listo­padu dopoledne.

Každý měsíc se dá objevit neznámá modlitebna

(z rozhovoru o židovských památkách s Jiřím Fiedlerem)

K čemu směřuje všechno pracné sbírání informací?

To jsou přípravné práce pro vytvoření jednotných encyklopedických hesel o všech židovských obcích, které jsou nějak důležité v židovské historii: třeba se tam narodila některá významná osob­nost, nebo tam byl internační tábor, pří­padně je tam hromadný hrob obětí transportu smrti z nacistického období.

Jaké údaje budou hesla obsahovat?

Měl by to být stručný souhrn dosavad­ních vědomostí. Hesla budou zahrnovat údaje o historii židovského osídlení, chronologickou tabulku o počtu osob nebo rodin podle všech dostupných pramenů, sociální složení žid. komunity v různých dobách, údaje o náboženské obci nebo modlitebním spolku, o rabí­nech, kantorech, předsedech a význam­ných osobnostech z této obce pocháze­jících nebo zde působících. Následuje typ a popis židovského sídliště, jednot­livé synagógy a modlitebny, další vý­znamné budovy židovské obce, rituální lázeň - mikve, jednotlivé hřbitovy a pří­padně údaje o jednotlivých domech. K tomu by se mohly přidat i sbírkové předměty pocházející z této obce, ulo­žené v pražském Židovském muzeu, ale případně také v jiných muzeích a sbír­kách, Tóry trvale zapůjčené zahraničním židovským komunitám, archiválie ulo­žené v archivu Židovského muzea i jinde. K tomu ikonografie: soupis foto­grafií a jiných vyobrazení, plánů a map. Nakonec bude literatura a prameny tý­kající se speciálně této obce.

To zní dost odborně.

Možná. Ale nejsou to úplně nepotřebné údaje. Podívejme se třeba na heslo Be­čov nad Teplou. Dozvíte se v něm (kromě zeměpisných a obecně historic­kých údajů), že roku 1724 žilo v Bečově 14 rodin, nejméně 83 osob, že 12 z nich obchodovalo a s čím (4 rodiny se suk­nem, 3 s kožkami, 2 se surovou kůží, 2 s plátnem, 1 s vlnou, cajkem, krátkým zbožím, peřím, pálenkou, lojem na sví­cení), že tam byl 1 učitel a 2 domácí uči­telé. O 70 let později tam žilo 39 úpl­ných rodin a 1 vdovská rodina, celkem 187 osob. A to rabín: Friedmann Opper (manželka Paulina, 5 dětí, příslušný do Blovic, kde měl dům), kantor v syna­góze: Benjamin Löwi a Moises Abelles, obecní sluha …

Keren kajemet leIsrael

Hlavním posláním organizace Keren kajemet leIsrael (Židovského národního fondu, založen roku 1901) byla pomoc při zalesňování Izraele. Od počátku století se v zemi díky KKL vysadilo přes 200 milionů stromků. Chcete také při­spět svým dílem? Zašlete-li patřičný obnos - jeden stromek stojí 100 Kč - na adresu Živnostenská banka, Na příkopě 20, 113 80 Praha l, č. ú. ŽIBA/153159004/0400, získáte od nás diplom Keren kajemet leIsrael. Stromek můžete také někomu věnovat. V tom případě napište na zadní stranu složenky znění vašeho věnování. Bližší informace o činnosti KKL ne dozvíte na adrese KKL, POB 517, 170 00 Praha 7 nebo na pražském telefonním čísle 02/232 69 93. Za českou pobočku KKL: Rebeka Mer­tová

Pokus o atentát

Yves Derai, šéfredaktor francouzského židovského listu Tribune Juive, unikl o vlásek smrti, když otevřel balíček, který mu byl adresován a obsahoval bombu. Zachránila ho skutečnost, že se mu ne­podařilo odtrhnout pásku, kterou byl balíček přelepen, a proto jej roztrhl na jiném místě. Policejní vyšetřovatelé sice nedávají pokus o atentát do souvislosti s výbuchem v pařížském metru, ale sou­časně jej ani nevylučují, neboť loni v rámci teroristické kampaně ve Francii napadli alžírští islámští fundamentalisté i jednu židovskou školu.

Hospodin na počítači

Věřící, kteří se chtějí obrátit na Hospo­dina, mohou nyní zaslat svou zprávu prostřednictvím počítače do Jeho inter­netové schránky přímo u Zdi nářků v Jeruzalémě. Společnost jménem Virtual Jerusalem, která svou činnost zahájila první chanukový večer, posílá do svě­tové sítě neustálý záběr na Zeď v reál­ném čase. Již v první dny docházelo do schránky na pět set vzkazů denně. Ad­resa domácí schránky společnosti je http://www.virtual.co.il

Výzva

Kdo znal Roberta Bondyho, nar. 1. 5. 1932, který byl transportem Bm dne 30. 9. 1942 odvlečen z Ostravy do Te­rezína a 6. 10. 1944 transportem Eo do Osvětimi, kde zahynul? Případné zprávy o jeho životě v Terezíně pošlete, prosím, na adresu: Yechiel Ber-Chaim, Joint Distribution Committee, 3 rue de Miro­mesnil, 75008 Paris, France.