Čech, Zdirad

8. září       + 1478

Když si odmyslíme velmi vznešené kulisy, je osud blahoslavené Serafíny docela současný. Narodila se jako Sveva, dcera Guida hraběte z Montefeltra a Kateřiny z Colonu, příbuzné papeže Martina V., provdala se za Alexandra knížete Sforzu, pána Pesara. Pak čekala, až se choť vrátí z války o Milán, v níž pomáhal svému bratru Františkovi, a zatím spravovala jeho panství. A pak se kníže vrátil s vavřínem, kořistí a milenkou. A protože pro dvě ženy byl i palác malý, musela do kláštera ke klariskám. Žila tam ovšem ve světských šatech, a roky modliteb obětovala za záchranu knížete Alexandra. Nezdálo se, že by to bylo co platné. Pak směla přijmout řeholní roucho a jméno. Pak se kníže kál, smířil se s Bohem i církví, obdaroval chudé paní i chudé ve městě a umřel. Roku 1478 (někteří píší 1477) zemřela i abatyše Serafína.

Kresbu postavy světice provázejí znakové štíty otcův a manželův, města Pesara, znak papeže Calixta III., který jí r. 1457 povolil vstup do řádu, a znakový štít papeže Benedikta XIV., který ji, oslavenou mnoha zázraky, dal v r- 1756 vřadit mezi blahoslavené.

Zdirad Čech