Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka v Olomouci

Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka byla založena v roce 1844 provinciálem minoritského řádu P. Leopoldem Klosem v Opavě. Sestry se věnovaly ošetřování nemocných a výchovou dívčí mládeže. V roce 1857 byly sestry na žádost kardinála Bedřicha, olomouckého arcibiskupa, poslány do Olomouce ošetřovat nemocné. Začaly tak pracovat v nemocnici, která tehdy byla v ulici Křížkovského, kde bylo později postaveno Komenium. V současné době slouží tyto prostory jako hlavní budova UP. V roce 1884 zakoupila kongregace v Mariánské ulici dům č. 11, z něhož se vbrzku stal malý klášter s domácí kaplí. Po třiceti devíti letech byla výše zmíněná nemocnice přestěhována do budovy na Nové ulici. Na Mariánské ulici zůstaly jen staré sestry a ty, jež se věnovaly pečovatelské službě. Později zdejší sestry pracovaly v útulcích pro děti, jeslích, mateřských školkách a v domově (tehdy) bl. Anežky České. Roku 1898 byla postavena kaple za spirituála dr. Jana Kubíčka a představené s. Kláry Satkové. Byla vystavěna v novorománském slohu a zasvěcena sv. Františkovi z Assisi. Posvětil ji arcibiskup Theodor Kohn. Dominantní výzdobou kaple je čelní vitráž znázorňující sv. Františka se stigmaty.

 

Sestry zanedlouho pracovaly téměř ve všech odděleních FN v Olomouci. Jejich činnost byla násilně ukončena roku 1957. Poté byly internována v různých místech Čech a Moravy, kde pracovaly v domovech důchodců a úSP. Po skončení totalitního režimu byl klášter vrácen kongregaci v dezolátním stavu. Na přání olomouckého arcibiskupa ThDr. Františka Vaňáka, aby se sestry vrátily na místo, kde už působily před více než sto lety, byly zahájeny rozsáhlé generální opravy. Při rekonstrukci tři sestry obstarávaly to nejnutnější.

 

V současné době žije v klášteře deset sester. Tři sestry studují a ostatní jsou v důchodovém věku. Sestra Kateřina navštěvuje třetím rokem SZŠ. Předtím pracovala v charitní ošetřovatelské službě. Sestra Pavla studuje 2. rok na CMTF obor Křesťanská výchova český jazyk a literatura. Sestra Maxmiliána studuje 1. rok na Pedagogické fakultě kombinaci Speciální pedagogika – hudební výchova a také dochází do společenství mládeže. Starší sestry většinu času tráví v klášteře, a tak mají větší možnost vytvářet rodinné zázemí běžnými domácími pracemi, ať už to je vaření, praní, žehlení nebo administrativa. Také služba potřebným kněžím a nemocným se stala součástí jejich života. Sestry se samozřejmě starají o větší počet hrobů sester, které tu dříve působily. S. Lucie, která ještě loni pracovala ve Fakultní nemocnici na RTG a zároveň vyučovala křesťanskou výchovu na SZŠ a připravovala mládež k přijetí svátostí, nyní studuje františkánskou spiritualitu v Římě.

 

Sestry v kuchyni, které donedávna vařily polévku pro azylový dům Samaritán, mají vždy pro bezdomovce nachystaný chléb a otevřené srdce pro všechny potřebné. Poskytujeme také ubytování studentkám středních a vysokých škol. Do denního řádu neodmyslitelně patří modlitba, studium a rekreace.

 

Každý nový den je pro nás darem od Pána, a tak s tímto vědomím Boží štědrosti a vlastní ubohosti zároveň usilujeme o život z odkazu sv. Františka, který tak jako v ostatních spiritualitách vyvěrá z evangelia a vede bezpečnou, avšak úzkou cestou k dokonalé lásce…

 

Sestry františkánky