Svatá Růžena z Viterba, terciářka

Čech, Zdirad

4. září (8. Března)                + 1252

Někteří světci jsou tak trochu skandalisti. Tak třebas ve Viterbu v římské provincii ctihodní měšťané pokojně přemýšleli, jak se s co největším užitkem srovnat s císařem Fridrichem II. A pilně poslouchali kazatele pohodlného albigenského učení, a jejich klid rušila chudá dívenka Růžena. Ve dne přesvědčovala bludaře o tom, že se pletou, ačkoliv byla neučená, a po nocích obcházela městem a prozpěvovala své nábožné písně. Tak ji měšťané obvinili, že pobuřuje lid, a vypověděli ji z města. Po čase se ale císař smířil s církví a umřel, a Růžena se směla vrátit. Toužila vstoupit do domu klarisek, ale sestry ji nepřijaly, tak žila ve své komůrce v domě rodičů a dobře věděla, že co se jí nepodařilo teď, dokáže po smrti. Zemřela v osmnácti letech, a protože zázraky, kterými Hospodin oslavil svou prostou služebnici už za jejího života, neustávaly ani po smrti, vyprosily si klarisky, aby mohly její ostatky přenést do svého kostela, od těch časů zvaného Santa Maria delle Rose, a viterbští měšťané až do naší doby oslavují svou světici podivuhodnými slavnostmi.

Kresbu postavy svaté patronky italských dívek (od r. 1922) provází znakový štít papeže Alexandra IV., který schválil přenesení ostatků, znak papeže Kalista III., který r. 1457 zahájil beatifikační proces, ale zemřel před jeho dokončením, a znakový štít papeže Pia IX., za jehož panování bylo r. 1860 publikováno oficium k její poctě, přiznávající jí titul světice.

Zdirad Čech