Pouť na místa spojená s historií spásy

Svatý otec nás zve v roce 2000 na cestu: alespoň v srdci projít místa naší spásy, a tak se setkat s Bohem, „který na nás nehledí z výšky, ale který se stal naším společníkem na našich cestách“ – jak píše ve svém listu „Pouť na místa spojená s historií spásy“, který zveřejnil na svátek sv. Petra a Pavla minulého roku.

Svatý otec vyjádřil touhu, bude-li to Boží vůle, putovat ve Svatém roku po biblických místech Starého a Nového zákona.  Ve svém listu upřesnil svůj záměr a obrací se na všech, kteří touží ve víře slavit Velké jubileum: „V perspektivě 2000. výročí Vtělení cítím mocnou touhu jít se osobně modlit na nejvýznamnější místa, která byla od Starého zákona až po Nový zákon svědky Božích zásahů.“

Jde o plán, který zrál už dlouhý čas. Papež o něm mluvil už v roce 1994, v čase, kdy psal svůj list Tertio millennio adveniente. Ve svém novém listu popisuje jednotlivé etapy cesty, kterou by chtěl podniknout. Některá místa už navštívil jako krakovský arcibiskup v době 2. vatikánského koncilu v r. 1965.

Této pouti předcházela návštěva Egypta ve dnech 25. a 26. února, zasvěcená proroku Mojžíšovi, který na hoře Sinaj poblíž  kláštěra sv. Kateřiny přijal deset Božích přikázání.

Svatý otec  zdůrazňuje,  že „církev nemůže zapomenout na své kořeny. Musí se k nim skutečně vracet stále a znovu, má-li zůstat věrná Božímu plánu.“

Ve svém listu papež vyjadřuje  touhu putovat na nejvýznamnější místa Nového zákona: „Mám velmi živou touhu dojít nejprve do Nazareta,“ píše poté, co připomenul Betlém a Jeruzalém. „Můžeme říci, že ve Svaté zemi od severu až na jih všechno připomíná Krista. Ale budu se muset spokojit s návštěvou nejhlavnějších míst, a ty Jeruzalém jakoby všechny do sebe zahrnoval. Tam, bude-li to Boží vůle, bych se rád ponořil do modlitby s celou církví, kterou ponesu s sebou ve svém srdci. Tam bych chtěl ještě jednou  mocným hlasem připomenout velkou utěšující jistotu, že Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna.“

V Jeruzalému by chtěl Svatý otec navštívit především Večeřadlo. „Nástupce sv. Petra, který žije v Římě na místech, kde Kníže apoštolů přijal mučednickou smrt, se nemůže nevracet na místo, kde Petr v den Letnic začal veřejně hlásat  že Ježíš Kristus je Pán.“

Papež si je dobře vědom diplomatických potíží, které organizace takové cesty přináší. „Bude to svou povahou i účelem výlučně náboženská pouť a zarmoutilo by mě, kdyby se tomuto mému plánu připisoval jiný význam.“

Cesta bude zároveň připomenutím návštěvy Pavla VI. ve Svaté zemi r. 1964. Byla to historická cesta, neboť tehdy poprvé od dob sv. Petra papež navštívil Svatou zem.

Podle oficiálního plánu, který zveřejnil Vatikán, se dlouho plánovaná návštěva Jana Pavla II. ve Svaté zemi a na území pod palestinskou samosprávou uskuteční od 20. do 26. března.  Program předpokládá rovněž návštěvu Jordánska, kde má papež kromě jiného celebrovat mši svatou pod širým nebem na stadionu  v Ammánu. Další mše svaté se plánují také v Betlému, Jeruzalému, Galileji a v Nazaretu. Papež se také hodlá zúčastnit ekumenického setkání s představiteli křesťanských církví působících ve Svaté zemi, zastavit se u Zdi nářků a zavítat do mešity Al-Aksá, aby „předal pozdravy nejvyšším duchovním činitelům židovství a islámu“, jak se píše ve vatikánském tiskovém prohlášení. Papež musel upustit od první etapy své pouti, neboť Bagdád mu neumožnil navštívit   Ur v Iráku.

„Nezbývá mi tedy, než vřele pozvat celé křesťanské společenství, aby se v myšlenkách vydalo na jubilejní pouť… Mnozí ji uskuteční zcela konkrétně návštěvou míst, která mají osobitý význam v dějinách spásy. Tímto nebo jiných způsobem máme všichni uskutečnit   cestu, jejímž cílem je odpoutání se ode všeho kolem nás a v našem nitru, co protiřečí Božímu zákonu, abychom byli zcela připraveni na setkání s Kristem, vyznávajíce naši víru a přijímajíce hojnost jeho milosrdenství… Putujme po stopách Krista,“ vyzývá nás Svatý otec.

(Zpracováno podle dostupných tiskových materiálů)