Modlitba papeže Pavla VI.

Pavel VI.

Pane,

věříme tvému slovu. Chceme je následovat a žít. Dnes slyšíme jeho ozvěnu v našich duších, v duších lidí dvacátého století. A hle, zjevuje se to, čemu nás chce tvé slovo naučit.

Blahoslavení jsme, když v se chudobě ducha umíme osvobodit od klamných dober, která nás odvracejí od dober duchovních a náboženských, a když máme jako bratři podle Kristova vzoru úctu a lásku k chudým.

Blahoslavení jsme, když s poznáním „sladkosti“, jak chutná moc, dovedeme se vzdát zneužívání síly, nenávisti a odplaty a s moudrostí a bázní dovedeme vyměnit zbraně za odpuštění, porozumění, dobrotu a získání pokoje.

Blahoslavení jsme, když nepřijímáme egoismus jako kritérium našeho života a nepodřizujeme se požitkům, ale naopak v mírnosti dovedeme odhalit pramen životní energie, v bolesti nástroj našeho vykoupení a v obětování pravou velikost člověka.

Blahoslavení jsme, když raději sneseme ponížení, než bychom ponižovali jiné, když lačníme po spravedlnosti a jejího šíření ve všech oblastech života.

Blahoslavení jsme, když pro Boží království dovedeme v každý čas odpouštět a bojovat, konat a sloužit, trpět a milovat. Nebudeme zahanbeni navěky.

V těchto slovech nám zaznívá i dnes Ježíšův hlas, hlas silný, hlas sladký, který rozechvívá, hlas Boží.

Serafínsky svet 11/99