Schneider, Herbert OFM

 12. Znamení naplnění

 TAU má svůj mystický význam naplnění.

 Skládá se z písmena jóta (i) jako vertikály, a z keraia, nad ním ležící příčné čárky (-). Obojí dohromady vytváří TAU.

 V jednom Ježíšovu výroku se toto vědomí o stavbě TAU objevuje: "Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko (jóta) ani jediná čárka (keraia) ze zákona, dokud se to všecko nestane" (Mt 5,18).

 Tak symbolizuje TAU základní vzor světa. Stává se zde znamením stálosti Božího řádu světa a zákona. Svými částmi naznačuje TAU harmonii Božího řádu světa. Také s Ježíšem zůstává v platnosti Boží zákon, v něm dochází naplnění.

 Zákon, thóra, začíná rovněž s TAU. Vedle toho je TAU posledním písmenem abecedy. Tak znázorňuje plnost zákona od začátku do konce.

 Když se vrátíme k výroku Pána, znamená TAU naplnění zákona. Kristus nepřišel Zákon zrušit, nepřišel thóru zbavit platnosti, ale naplnit (Mt 5,17).

 13. Znamení záchrany

 Už první křesťané vyznačovali TAU na náhrobních tabulkách v katakombách. Přitom kladli toto znamení buď před jménu nebo do jeho středu.

 Právě v situaci potlačování a pronásledování stává se znamením vítězného očekávání nového života. Přichází den záchrany z tmy potlačeného života a smrti.

 Křesťané projevují s TAU u jména milovaného člověka naději na jeho záchranu z tísní života a smrti. Člověk se svou historií je postaven do velké smyslové souvislosti, kterou symbolizuje TAU: Záchrana k novému životu.

 Nikdo nežije a neumírá jen pro sebe. Nikdo nehyne beze jména, třebas by i bylo jeho jméno vymazáno. V písmenech jména je už naznačeno znamení, které ohlašuje záchranu - a ne pomíjející život. Jméno každého člověka poznamenaného TAU zůstává zapsáno do knihy věčného života.

Obrázek: Několik náhrobních tabulek z katakomb,

 na nichž je TAU před jménem nebo uprostřed jména.

 Herbert Schneider OFM,

 Kaffke-Verlag-Aschaffenburg, 1989;

 z němčiny přeložil Radim Jáchym OFM

Příště: Znamení živého příchodu

            Znamení Kristova tajemství