Čech, Zdirad

3. června                                                         + 1254

Ondřej, původem z umbrijského Spella, se stal knězem, a uchvácen dílem svatého Otce Františka, připojil se k jeho řádu. Horlivě následoval svého o třináct let staršího učitele v lásce k chudobě a zbožnosti, ale zakrátko se už stal jedním z účastníků přenášení jeho těla a jeho pohřbu. Pak odešel do Kastilie (tam se vzpomíná, že pro vyprahlou zemi vyprosil déšť), nějaký čas byl u klarisek ve Valle Gloria, pak v poustevně u Assisi a nakonec se vrátil do konventu v rodném Spellu. Tam r. 1254, ve svých šedesáti letech, zemřel a v tamním kostele sv. Ondřeje očekává vzkříšení těla, dodnes uctíván, protože ho Bůh oslavil mnoha zázraky.

Kresbu postavy blahoslaveného kněze provázejí znaky dvou papežů: Klementa VIII., za jehož panování bylo Ondřejovo tělo přeneseno z hrobu na oltář (napřed r. 1594, pak na nový oltář r. 1597), a Klementa XII., který dal r. 1738 jeho jméno zapsat do seznamu blahoslavených, a znak města Spella, kde se narodil do světa i do nebe.

                                                                                                                      Zdirad Čech