»Svatý František říkával svým bratřím,

že nejjistější obranou

proti nástrahám a lstem nepřítele naší spásy

je uchovat si radostného ducha…

A proto, kdykoli Boží služebník zpozoruje,

že do jeho duše vstupuje sklíčenost,

má se rychle ponořit do modlitby

a před Nejvyšším Otce setrvávat tak dlouho,

až se mu zase vrátí radost

přiměřená tomu, kdo byl spasen.«

(Druhý životopis svatého Františka podle Tomáše z Celana)

»Soudím, že jsi pomocnicí samotného Boha

a tou, která pozvedá klesající údy

jeho nevýslovného těla.

Kdo by tedy mohl říci,

abych se neradovala

z tak velkých a podivuhodných radostí?

Raduj se tedy i ty v Pánu vždycky, nejdražší,

a ať tě nezahalí hořkost ani mrak,

v Kristu nejmilejší paní,

radosti andělů a koruno sester.«

(Třetí list sv. Kláry sv. Anežce České 8-11)