01.05.2004

Mariánská pouť Prahou 2004

„S Pannou Marií do Evropy“

266. ročník Mariánské pouti Prahou, sobota 1. května 2004

Úvod: modlitba Raduj se, Královno nebeská (Kancionál č. 485)

K: Raduj se, Královno nebeská, aleluja,

V: protože splnil Pán slova svá, aleluja:

K: z mrtvých vstal, Matko, Ježíš tvůj, aleluja:

V: u něho za nás oroduj, aleluja.

K: Raduj se a vesel, Panno Maria, aleluja,

V: neboť Pán vpravdě z mrtvých vstal, aleluja.

K: Modleme se: Bože, vzkříšením svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jsi naplnil svět radostí; na přímluvu jeho Rodičky, Panny Marie, dej, ať dosáhneme radostí života věčného. Skrze Krista, našeho Pána.

V: Amen.

Zahájení pěší pouti ve strahovské zahradě

Úvod k modlitbě slavného růžence: Věřím. Otče náš. Zdrávas (3x). Sláva Otci.

Kostel sv. Karla Boromejského pod Petřínem (boromejky)

píseň 801 z Kancionálu: Budiž vděčně velebena

Jan Pavel II. 25.3.2004 ve Vatikánu při převzetí ceny Karla Velikého:

„Myslím na Evropu bez egoistických nacionalismů, ve které jsou národy považovány za živá centra kulturního bohatství, která si zaslouží být hájena a podporována k dobru všech. Myslím na Evropu, ve které úspěchy vědy, ekonomie a sociálního blahobytu nesměřují k prázdnému konzumismu, ale slouží každému potřebnému člověku a solidární pomoci těm zemím, které usilují o dosažení sociální jistoty. Kéž se Evropa, která v dějinách trpěla mnoha krvavými válkami, stane aktivním nositelem pokoje ve světě!

Myslím, na Evropu, jejíž jednota by se zakládala na pravé svobodě. Náboženská svoboda a sociální svobody vyrostly jako vzácné plody na půdě křesťanství. Bez svobody není odpovědnosti: ani před Bohem ani před lidmi. Zvláště po II. Vatikánském koncilu církev chce dát široký prostor svobodě. Moderní stát si je vědom toho, že nemůže být právním státem, pokud nechrání a nepodporuje svobodu občanů v jejich individuálním i kolektivním rozměru.

Myslím na Evropu spojenou díky úsilí mladých lidí. Mladí si navzájem velmi snadno rozumějí napříč geografickými hranicemi! Jak ale může vzniknout mladá generace, otevřená pro všechno pravdivé, dobré a šlechetné, proto, co je hodné oběti, když v Evropě rodina už není institucí otevřenou životu a nezištné lásce? Rodina, jejíž nedílnou součástí jsou také staří lidé, kteří vidí to, co je důležité, totiž aktivní zprostředkování hodnot a smyslu života.

Evropa, kterou mám na mysli je politickou, respektive duchovní jednotou, ve které křesťanští politici všech zemí jednají s vědomím lidského bohatství, které s sebou nese víra – totiž muže a ženy, kteří usilují, aby hodnoty přinášely plody, a slouží všem, aby se Evropa stala místem pro člověka, na kterém září Boží tvář.

To je sen, který nesu v srdci a který chci při této příležitosti svěřit Vám a příštím generacím.“

Na tento úmysl 1. desátek: Ježíš, který z mrtvých vstal.

Kostel Panny Marie Vítězné (Pražské Jezulátko - karmelitáni)

píseň 804 z Kancionálu: K nebesům dnes zaleť písní

Ve sjednocené Evropě je naším nejbližším západním sousedem Německo, se kterým nás spojují i bolestné události z nedávné doby: obsazení Sudet nacistickou 3. říší, protektorát, poválečné divoké vyhánění a později organizovaný odsun našich německých spoluobčanů. Prosme za uzdravení zranění z minulosti, která jsme si vzájemně způsobili, a za ochotu k odpuštění. Prosme za to, abychom poznali, že se nemusíme obávat jeden druhého, že jsme darem sobě navzájem, a prosme také, abychom za sebe navzájem dokázali děkovat Bohu a chválit ho, vždyť Pán připravil v nebi příbytky pro nás pro všechny.

Na tento úmysl 2. desátek: Ježíš, který na nebe vstoupil (německy, odpověď česky - předmodlívá se duchovní správce německých katolíků v Praze P. Schommer)

Kostel Panny Marie pod Řetězem (maltézští rytíři)

píseň 802 z Kancionálu: Chválu vzdejme

Na tomto místě spojeném s mučednictvím sv. Jana Nepomuckého si chceme zvláště připomenout tolik svědků křesťanské víry, kteří žili v posledním století jak na Východě, tak na Západě, kteří dokázali žít podle evangelia v situacích nepřátelství a pronásledování, často až po nejvyšší zkoušku krve, a poděkovat za ně Bohu. Oni nám dosvědčují vitalitu církve, a jelikož patří k různým křesťanským vyznáním, září také jako světlo naděje pro ekumenickou cestu - jejich krev „je mízou jednoty církve“.

Chceme poděkovat za svědectví nejen těch, kteří byli církví oficiálně prohlášeni za svaté, nýbrž i těch, kteří v prostém a každodenním životě vydali svědectví o své věrnosti Kristu, kteří v průběhu dějin evropského světadílu žili svou velkorysou a ryzí svatost ve skrytu rodinného, profesionálního a společenského života. Ti všichni byli jako 'živé kameny' spojeni s Kristem, 'kamenem úhelným', budovali Evropu jako duchovní a mravní stavbu a zanechali nám, svým potomkům, to nejcennější dědictví. A prosme, abychom my sami následovali tyto svědky víry a byli tak podle příkladu 'otců Evropy' (Schumana, de Gasperiho, Adenauera) spolutvůrci evropské společnosti zítřka.

 

Na tento úmysl 3. desátek: Ježíš, který Ducha Svatého seslal.

Kostel sv. Františka z Assisi (křížovníci)

píseň 805 z Kancionálu: Maria, Maria

Na tomto místě spojeném s životem sv. Anežky České, chceme prosit zvláště za náš národ, za jeho duchovní obnovu. Kolem sebe vidíme mnoho znepokojivých znamení: strach z minulosti, z budoucnosti, ze sousedů, vnitřní prázdnotu, nedostatek úcty k životu, dramatické snížení porodnosti, převládá pocit osamocení, množí se rozdělení a rozpory, rodinné krize, dochází k selhání samého pojetí rodiny, objevují se rasistické postoje, mezináboženská napětí, sebestřednost, do níž se uzavírají jednotlivci i skupiny, roste všeobecná mravní lhostejnost a starost o vlastní zájmy nebo výsady, slabí jsou odsouváni na okraj společnosti, mnoho lidí se cítí mnohem opuštěnější, ponechaní sami sobě a bez citové podpory, i když jim nechybí hmotné prostředky. Tuto situaci do značné míry ovlivňují hromadné sdělovací prostředky – to, co hlásají mnohdy odporuje evangeliu a důstojnosti lidské osoby.

A co my? Opravdu se tolik lišíme od prostředí, ve kterém žijeme? Neprojevuje se mnohé z toho negativního i v našem životě? Jsme pokřtění, ale žijeme opravdu v důvěrném vztahu s Ježíšem? Opravdu mu důvěřujeme? Je nezbytné, abychom všichni vykonali pokorné a odvážné zpytování svědomí, abychom uznali své obavy a své chyby, abychom upřímně vyznali svou těžkopádnost, svá opomenutí, nevěrnost a viny. Když se modlíme za obrácení našeho národa, musíme se také modlit za naše vlastní obrácení, za to, abychom „přitahovali“ druhé k víře tím, že povedeme takový osobní, rodinný, profesní a společný život, který by zrcadlil evangelium; aby „vyzařoval“ kolem sebe radost, lásku a naději, aby mnozí, když uvidí naše dobré skutky, velebili Otce, který je na nebesích, aby byli „nakaženi“ a získáni.

Na tento úmysl 4. desátek: Ježíš, který tě, Panno, do nebe vzal.

Kostel sv. Jiljí (dominikáni)

píseň 811 z Kancionálu: Slyš jaký to nad řekou

Celá církev hledí k Marii. Díky velmi četným mariánským svatyním je úcta k Marii v evropských národech velmi živá a rozšířená. Maria nám pomáhá i dnes pochopit dění okolo nás ve vztahu k jejímu Synu Ježíši. Maria je novým stvořením utvořeným Duchem Svatým. K ní, k Matce naděje a útěchy, se s důvěrou obraťme se svou modlitbou - svěřme jí budoucnost církve v Evropě i v naší zemi a všechny ženy a muže tohoto kontinentu (modlitba papeže Jana Pavla II. z apoštolské exhortace Ecclesia in Europa):

„Maria, Matko naděje, kráčej s námi!

Nauč nás hlásat živého Boha, pomáhej nám vydávat svědectví Ježíšovi, jedinému Spasiteli, učiň nás ochotnými sloužit bližnímu, přijímat potřebné, zasazovat se o spravedlnost, s nadšením budovat spravedlivější svět; přimlouvej se za nás, kteří pracujeme v dějinách s jistotou, že se naplní Otcův plán; Jitřenko nového světa, ukaž, že jsi Matkou naděje, a bdi nad námi; bdi nad církví v Evropě: aby skrze ni zářilo evangelium; aby byla autentickým místem společenství; aby bylo živé její poslání hlásat a slavit evangelium naděje a sloužit mu pro mír a radost všech.

Královno míru, chraň lidstvo třetího tisíciletí!

Bdi nad všemi křesťany: ať pokračují  s důvěrou na cestě jednoty jako kvas pro svornost kontinentu.

Bdi nad mladými, nadějí budoucnosti: kéž velkodušně odpovídají na Ježíšovo volání.

Bdi nad odpovědnými představiteli národů: ať se angažují v budování společného příbytku, v němž bude respektována důstojnost a právo každého.

Maria, dej nám Ježíše! Dej, abychom ho následovali a milovali! On je nadějí církve Evropy a lidstva. On žije s námi, mezi námi, ve své církvi. S tebou říkáme: „Přijď, Pane Ježíši!“ (Zj 22,20) Kéž naděje na slávu, kterou vlil do našich srdcí, přináší plody spravedlnosti a pokoje!“

Na tento úmysl 5. desátek: Ježíš, který tě v nebi korunoval.

Zakončení pouti v kostele Panny Marie Sněžné (františkáni)

píseň 812 z Kancionálu: Tisíckráte pozdravujem tebe

Na začátku adorace:

Laudate omnes gentes, laudate Dominum (Taizé)

Krátké čtení z knihy Zjevení svatého Jana (Zj 1,17-18):

Nic se neboj. Já jsem První i Poslední, Živý. Byl jsem mrtev, a hle - jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.

Chvíle ticha

Ano, po dvaceti staletích stojí církev na začátku třetího tisíciletí s toutéž zvěstí, jež je jejím jediným pokladem: Ježíš Kristus je Pán; v něm je spása, a v nikom jiném. Kristus je pramenem naděje pro Evropu a pro celý svět.

Laudate omnes gentes, laudate Dominum (Taizé)

Ty, zmrtvýchvstalý a živý Pane, jsi stále novou nadějí církve i lidstva; ty jsi jedinou a pravou nadějí člověka a dějin; ty jsi mezi námi 'nadějí na věčnou spásu' (Kol 1, 27) již v tomto našem životě i po smrti.

Laudate omnes gentes, laudate Dominum (Taizé)

V tobě a s tebou můžeme dosáhnout pravdy, naše existence dostává smysl, společenství je možné, odlišnost se může stát bohatstvím, moc Království působí v dějinách a napomáhá budování lidské společnosti, láska dává věčnou hodnotu lidskému úsilí, bolest se může stát spásonosnou, život vítězí nad smrtí a stvoření se bude podílet na slávě Božích dětí.

Laudate omnes gentes, laudate Dominum (Taizé)

Slova papeže Jana Pavla II. z apoštolské exhortace Ecclesia in Europa:

Proto spolu s celou církví vybízím své bratry a sestry ve víře, aby se neustále s důvěrou otevírali Kristu, aby se jím nechali obnovovat a aby přesvědčivě, v míru a lásce hlásali všem lidem dobré vůle, že ten, kdo se setká s Pánem, pozná Pravdu, objeví Život a nalezne Cestu, jež k němu vede (srov. Jan 14,6; Ž 16,11). Z životního stylu a ze svědectví slova křesťanů budou moci obyvatelé Evropy odhalit, že Kristus je budoucnost člověka.

Ubi caritas et amor, ubi caritas, Deus ibi est (Taizé)

I když mnohdy sami bezmyšlenkovitě obcházíme situaci trpících, i když nedovedeme zapomenout a vyhýbáme se usmíření, i když začínáme spory, hádáme se, všechno kritizujeme, i když jsme choulostiví a  nic nedovedeme snést - ty, Pane, který jsi zvítězil nad hříchem a smrtí, proměňuješ naše srdce a naplňuješ je láskou.

Ubi caritas et amor, ubi caritas, Deus ibi est (Taizé)

I když naše církevní komunity mnohdy zápolí se slabostmi, těžkostmi a rozpory, i když jsme mnohdy plni předsudků a nedůvěry: v rodině, mezi sousedy, v práci, vůči cizím lidem a cizincům -ty, Pane, který jsi zvítězil nad hříchem a smrtí, nás stále vybízíš k obrácení, povzbuzuješ nás, abychom měli odvahu k novým věcem, a voláš nás, abychom se zapojili do velkého díla “nové evangelizace”.

Ubi caritas et amor, ubi caritas, Deus ibi est (Taizé)

I když se před světem mnohdy ukazujeme jako zasmušilí a ustrašení, ty, Pane, který jsi zvítězil nad hříchem a smrtí, nám dáváš, že se můžeme v tobě radovat a být lidmi víry, naděje a lásky. A proto tě nyní chceme za všechno, společně chválit (ve stoje):

píseň 932 z Kancionálu: Bože, chválíme tebe

1. Bože, chválíme tebe, Pane, moc tvou velebíme,

kterou zná zem i nebe, všem tvým skutkům se divíme:

když se vše v světě mění, ty sám jsi bez proměny.

2. Vše, co jen chválit může, cherubové, serafové,

chválí tě, velký Bože, nebe, země zástupové,

ode všech jsi nazýván: Svatý, svatý, svatý Pán.

3. Svatý Pán Bůh Sabaoth, svatý, jenž řídí národy,

jenž pomáhá z běd a psot. Nebe, zem, povětří, vody

plné jsou cti, chvály tvé, neb vše tvoje dílo je.

4. Pane, smiluj, smiluj se, buď s námi tvé požehnání;

oč prosíme, staniž se podle našeho doufání.

Kdo v tě doufá samého, neopustíš žádného.

K: Dobrořečme Otci i Synu i Duchu svatému. Aleluja.

V: Chvalme a vyvyšujme ho na věky. Aleluja.

K: Pane, vyslyš mou modlitbu.

V: A mé volání přijď k tobě.

K: Modleme se:

Bože, tvé milosrdenství je nezměrné a tvá dobrotivost jako nevyčerpatelný poklad; vzdáváme díky tvé velebnosti za udělené dary a prosíme, abys nás neopouštěl a připravil k budoucím odměnám; skrze Krista, našeho Pána.

V: Amen.