STANOVY PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU
Konference generálních ministrů Prvního františkánského řádu a TOR
Řím, 28.
března 2002
Drahý bratře Valentine,
v dopise z 13. února 2002 jsi nám poslal jménem Konference generálních
[duchovních] asistentů Sekulárního františkánského řádu Stanovy pro duchovní
a pastorační asistenci v Sekulárním františkánském řádu, které byly
revidovány po pečlivém a důsledném prozkoumání a které vycházejí z Generálních
konstitucí SFŘ definitivně schválených Kongregací pro instituty zasvěceného
života a společnosti apoštolského života 8. prosince 2000.
S radostí Ti oznamuji, že Konference generálních ministrů Prvního
[františkánského] řádu a TOR na svém zasedání 25. března 2002 schválila tyto
stanovy, které tímto schválením nabývají ihned účinnosti a nahrazují
předchozí stanovy schválené v [roce] 1992.
Generální ministři svěřují Konferenci generálních asistentů úkol, aby s těmito
novými stanovami seznámili všechny bratry Prvního františkánského řádu a TOR a
podporovali jejich poznávání i studium. [Tyto stanovy jsou] tedy nástrojem,
který může sloužit jako základ pro bratrskou službu SFŘ a který nás všechny
povede ve vztazích k SFŘ v souladu s naším vlastním povoláním a specifickou
povahou samotného SFŘ.
Při této příležitosti – a také jménem ostatních generálních ministrů – děkuji
Tobě i ostatním generálním asistentům SFŘ za vaši velkorysou a věrnou službu.
Přeji Tobě i ostatním generálním asistentům radostné Velikonoce.
Tvůj bratr
br. Joachim Giermek OFMConv.,
generální ministr
předseda [Konference generálních ministrů]
Konference národních duchovních asistentů SFŘ v ČR
V Praze o Slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 26.6.2003
br.
Antonín Klaret Dąbrowski OFM,
předseda
Konference národních duchovních asistentů SFŘ v ČR
Drahý
bratře,
potvrzuji, že český překlad Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v
Sekulárním františkánském řádu souhlasí s italským textem: „Statuto per l'Assistenza
spirituale e pastorale all'Ordine Francescano Secolare.“
S přáním Pokoje a Dobra,
br. Stanislav Gryń OFMConv.,
provinciál
STANOVY PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU
Oddíl I.
Všeobecné zásady
Článek 1
1. Duchovní a pastorační péče o SFŘ byla církví svěřena, s ohledem na
příslušnost k téže duchovní rodině, Prvnímu františkánskému řádu a Třetímu
řeholnímu řádu (TOR), s nimiž je po staletí sekulární bratrské společenství
spojeno.
2. Řeholní a sekulární františkáni totiž chtějí různými způsoby a formami, avšak
v živém vzájemném společenství, zpřítomňovat charisma společného serafínského
Otce v církvi a ve společnosti (srov. Řehole SFŘ 1).
3. Proto jako konkrétní znamení společenství a spoluodpovědnosti mají řeholní
představení zabezpečovat duchovní asistenci všem bratrským společenstvím SFŘ
(srov. GK SFŘ 89.1).
Článek 2
1. Duchovní
a pastorační péče se uskutečňuje dvojí službou:
– bratrským úřadem altius moderamen (vyššího vedení) ze strany vyšších
představených (srov. CIC 303);
– duchovní
asistencí bratrským společenstvím a jejich radám.
2. Altius moderamen má zabezpečit věrnost SFŘ františkánskému charismatu,
společenství s církví a jednotu s františkánskou rodinou (GK SFŘ 85.2).
3. Účelem duchovní asistence je podporovat společenství s církví a s
františkánskou rodinou prostřednictvím svědectví a sdílení františkánské
spirituality, spolupracovat na počáteční i trvalé formaci sekulárních
františkánů a projevovat bratrskou náklonnost [řeholních] bratří
vůči SFŘ (srov. GK SFŘ 89.3; 90.1).
Článek 3
1. Tato dvojí služba doplňuje, avšak nenahrazuje službu sekulárních rad a
ministrů, kterým je svěřeno vedení, koordinace a oživování (animace) bratrských
společenství různých úrovní (srov. GK SFŘ 86.2).
2. Je vykonávána podle těchto stanov, které jsou společné čtyřem řeholním řádům
(OFM, OFMConv., OFMCap., TOR) a uskutečňuje se kolegiálně na všech úrovních
vyšších, než je místní (srov. GK SFŘ 87.1; 88.5; 90.3).
Článek 4
1. Účelem těchto stanov je vymezit jednotným a konkrétním způsobem službu
duchovní a pastorační péče vůči SFŘ s přihlédnutím k jednotě tohoto řádu.
2. Tyto stanovy byly schváleny Konferencí generálních ministrů. Jí přísluší
právo měnit je a autenticky vykládat.
3.
Předpisy, které nejsou v souladu s těmito stanovami, jsou zrušeny.
Oddíl
II. Úloha vyšších představených
a.
Všeobecné zásady
Článek 5
1. Duchovní a pastorační péče o SFŘ je především povinností vyšších
představených Prvního řádu a TOR (srov.
Řehole SFŘ 26; GK SFŘ 85.2).
2. Svůj
úřad vykonávají prostřednictvím:
–
ustavování místních bratrských společenství;
–
pastoračních vizitací;
– duchovní
asistence.
Tuto službu mohou vykonávat osobně nebo
prostřednictvím delegáta (srov. GK SFŘ 86.1).
3. Františkánští vyšší představení jsou zodpovědní za kvalitu pastorační služby
a duchovní asistence, a to i v případech, kde ke jmenování asistenta je třeba
předchozí schválení řeholního představeného nebo místního ordináře (srov. GK
SFŘ 89.5).
4. Kromě toho mají pečovat o formaci a zájem vlastních řeholníků ve vztahu k SFŘ
a zabezpečovat specifickou přípravu asistentů, aby byli schopní a připravení
(srov. GK SFŘ 87.3; Řehole SFŘ 26).
Článek 6
1. Kanonické ustavení nových bratrských společenství ať se uskutečňuje na žádost
sekulárních františkánů, kterých se týká, po předchozí konzultaci a ve
spolupráci s radou SFŘ vyšší úrovně, ke které bude nové bratrské společenství
náležet podle národních stanov. Pro kanonické ustavení bratrského společenství
mimo domy nebo kostely františkánských řeholníků Prvního řádu či TOR je nezbytný
písemný souhlas místního ordináře (GK SFŘ 46.1).
2. Případný přechod místního bratrského společenství do pastorační péče jiného
františkánského řeholního řádu ať se uskuteční způsobem stanoveným v národních
stanovách SFŘ (srov. GK SFŘ 47.2).
3. Pastorační vizitace je privilegovaným momentem společenství s Prvním řádem a
TOR. Uskutečňuje se rovněž jménem církve a slouží k zabezpečení věrnosti
františkánskému charismatu a podpoře společenství s církví a františkánskou
rodinou (srov. GK SFŘ 95.1 a 3).
Článek 7
1. Vyšší představení Prvního řádu a TOR se dohodnou na nejvhodnějším způsobu
zajištění duchovní asistence pro místní bratrská společenství, aby nezůstala z
vyšších důvodů bez ní (GK SFŘ 88.4).
2. Kromě toho ať se snaží vejít ve styk s místními ordináři, kteří zřídili
místní bratrská společenství SFŘ při respektování jeho zvláštního zákonodárství,
a ať převezmou zodpovědnost za duchovní a pastorační péči o ně, nebo ji svěří
některému jejich knězi či řeholnímu institutu.
b.
Generální ministři
Článek 8
1. Generální ministři vykonávají kolegiálně altius moderamen a pastorační
asistenci vůči SFŘ jako celku (GK SFŘ 87.1).
2.
Konferenci generálních ministrů Prvního řádu a TOR přísluší zejména:
– zabezpečovat vztahy se Svatým stolcem, pokud jde o schvalování právních či
liturgických textů v jeho kompetenci;
–
vizitovat Předsednictvo mezinárodní rady SFŘ (srov. GK SFŘ 92.2-3);
– předsedat volbě Předsednictva mezinárodní rady SFŘ a potvrzovat ji
(srov. GK SFŘ 76.2);
–
přijmout případnou rezignaci generálního ministra SFŘ (srov. GK SFŘ 83.1).
Článek 9
1. Generální ministři vykonávají své kompetence vůči SFŘ podle předpisů
všeobecného [kanonického] práva, vlastních konstitucí a s ohledem na vlastní
právo SFŘ. Jsou oprávněni ustavovat, vizitovat a navštěvovat místní bratrská
společenství SFŘ asistovaná vlastním řádem.
2. Ve
vztahu k vlastnímu řádu přísluší každému generálnímu ministrovi:
– jmenovat generálního asistenta pro SFŘ, který pod autoritou generálního
ministra vyřizuje záležitosti týkající se služby vůči SFŘ (srov. GK SFŘ
91.2-3);
– v případě nezbytnosti potvrzovat či jmenovat národní asistenty náležející do
vlastního řádu.
c.
Provinční ministři
Článek
10
1. Provinční ministři a jiní vyšší představení vykonávají své kompetence vůči
SFŘ na území vlastní jurisdikce.
2. Tam, kde více vyšších představených má jurisdikci na témže území, ať se
dohodnou na nejpřiměřenějším způsobu kolegiálního vykonávání svého úřadu vůči
oblastním a národním bratrským společenstvím SFŘ (GK SFŘ 88.5).
3. Rovněž mají společně určit způsoby jmenování národních a oblastních
asistentů, jakož i na které představené se mají národní a oblastní rady SFŘ
obracet pro vyžádání asistenta (srov. GK SFŘ 91.2).
Článek
11
1. Provinční ministři a jiní vyšší představení zabezpečují duchovní asistenci
pro místní bratrská společenství svěřená jejich vlastní jurisdikci (srov. GK
SFŘ 88.1).
2. Zvláště
jim přísluší ve vlastní jurisdikci:
– kanonicky ustavovat nová místní bratrská společenství a zabezpečovat jim
duchovní asistenci;
– duchovně
oživovat (animovat), vizitovat a navštěvovat místní bratrská společenství
asistovaná vlastním řádem;
– nechat se informovat o duchovní asistenci poskytované SFŘ a Františkánské
mládeži (srov. GK SFŘ 88.2);
–
jmenovat duchovní asistenty (srov. GK SFŘ 89.2; 91.3).
Oddíl
III. Úloha duchovních asistentů
a.
Všeobecné zásady
Článek
12
1. Duchovní asistent je osoba určená příslušným vyšším představeným, aby
vykonávala tuto službu pro určité bratrské společenství SFŘ a Františkánské
mládeže (srov. GK SFŘ 89.2; 96.6).
2. Duchovním asistentem ať je přednostně františkánský řeholník patřící do
Prvního řádu nebo TOR (GK SFŘ 89.3), aby byl svědkem františkánské
spirituality, bratrské náklonnosti řeholníků k sekulárním františkánům a poutem
spojujícím svůj řád se SFŘ.
3. Duchovní asistent je podle práva členem rady a kapituly bratrského
společenství, kterému poskytuje asistenci, s hlasovacím právem a spolupracuje s
bratrským společenstvím ve všech činnostech. Nemá hlasovací právo pouze v
ekonomických otázkách a při volbách na různých úrovních (srov. GK SFŘ 90.2;
77.1-2).
Článek 13
1. Hlavní úlohou asistenta je podporovat prohlubování františkánské spirituality
a spolupracovat při počáteční a trvalé formaci sekulárních františkánů (srov.
GK SFŘ 90.1).
2. V radě bratrského společenství, na volebních či řádných kapitulách jedná s
respektováním zodpovědnosti a úlohy sekulárních františkánů a dává jim přednost,
pokud jde o vedení, koordinaci a oživování (animaci) bratrského společenství.
3. Aktivně se účastní a hlasuje při zvažování a rozhodování rady či kapituly.
Zvlášť je zodpovědný za oživování (animaci) slavení liturgie a za duchovní slovo
při shromážděních rady či při kapitule.
Článek 14
1. Pastorační vizitace je privilegovaným momentem společenství Prvního řádu a
TOR se SFŘ. Uskutečňuje se rovněž jménem církve a slouží k oživení evangelního
františkánského ducha, zabezpečení věrnosti charismatu a řeholi, poskytnutí
pomoci životu bratrského společenství, podpoře pouta jednoty SFŘ a posílení jeho
účinnějšího zapojení do františkánské rodiny a církve (srov. CIC 305.1; GK
SFŘ 92.1; 95.1).
2. Vizitátor upevňuje bratrské společenství v jeho přítomnosti a poslání v
církvi a ve společnosti; ověřuje vztah mezi sekulárním a řeholním bratrským
společenstvím; zvláštní pozornost věnuje programům, metodám a zkušenostem
formace; zajímá se o spolupráci a smysl pro spoluodpovědnost mezi sekulárními
představenými a duchovními asistenty; ověřuje kvalitu duchovní asistence, která
je věnována vizitovanému bratrskému společenství; povzbuzuje duchovní asistenty
v jejich službě a podporuje jejich stálou duchovní a pastorační formaci
(srov. GK SFŘ 95).
3. Na žádost příslušné rady uskuteční delegát konference asistentů pastorační
vizitaci s ohledem na organizaci a vlastní právo SFŘ (srov. GK SFŘ 92.2).
V naléhavých a závažných případech, anebo v případě, že ministr nebo rada
nepožádá o její vykonání, může být pastorační vizitace uskutečněna z iniciativy
konference duchovních asistentů, po vyslechnutí rady SFŘ na stejné úrovni
(srov. GK SFŘ 92.3).
4. Doporučuje se vykonat pastorační vizitaci společně s bratrskou vizitací, při
koordinaci jejich programů. Vizitátor či vizitátoři zavčas oznámí dotyčné radě
předmět a program vizitace. Prohlédnou archiv a záznamy, včetně těch, které se
týkají předchozích vizitací, voleb rady a správy majetku. O vykonané vizitaci
sepíší zprávu, dodají ji k záznamům v příslušném archivu vizitovaného bratrského
společenství a dají ji na vědomí radě té úrovně, která vizitaci uskutečnila
(srov. GK SFŘ 93.2 a 4).
5. Při vizitaci v místním bratrském společenství se vizitátor či vizitátoři
setkají s celým bratrským společenstvím i se skupinami a sekcemi, do nichž je
společenství rozděleno. Zvláštní pozornost věnují bratřím a sestrám ve formaci a
těm bratřím a sestrám, kteří žádají o osobní setkání. Je-li třeba, přikročí k
bratrskému napomenutí, směřujícímu k nápravě zjištěných nedostatků (GK SFŘ
93.3).
Článek 15
1. Asistenta jmenuje oprávněný vyšší představený, po vyslechnutí rady
příslušného bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91.3).
2. Tam, kde se jmenování asistenta týká více vyšších představených, ať se
postupuje podle norem kolegiálně stanovených představenými s jurisdikcí na tomto
území (srov. GK SFŘ 91.2; viz výše článek 10).
3. Jmenování asistenta ať je provedeno písemně a na dobu určitou, která nemá
přesáhnout dvanáct let.
4. Není-li možné dát bratrskému společenství duchovního asistenta, který je
členem Prvního řádu nebo TOR, může příslušný vyšší představený svěřit službu
duchovní asistence:
– řeholníkům či řeholnicím patřícím do jiných františkánských institutů;
– sekulárním františkánům, duchovním nebo laikům, zvlášť připraveným pro tuto
službu;
– jiným diecézním duchovním nebo nefrantiškánským řeholníkům (GK SFŘ 89.4).
Článek 16
1. Na mezinárodní, národní a oblastní úrovni asistenti, pokud je jich více než
jeden, tvoří konferenci a kolegiálně poskytují svou službu SFŘ a Františkánské
mládeži (srov. GK SFŘ 90.3).
2. Každá konference asistentů se řídí vlastním vnitřním řádem.
3. Národní a oblastní stanovy SFŘ stanoví počet asistentů, kteří jsou členy
národní či oblastní rady.
b.
Generální asistenti
Článek 17
1. Generální asistenty jmenuje příslušný generální ministr, po vyslechnutí
Předsednictva mezinárodní rady SFŘ (srov. GK SFŘ 91.3).
2. [Generální asistenti] poskytují svou službu Předsednictvu mezinárodní rady
SFŘ, tvoří konferenci a kolegiálně pečují o duchovní asistenci SFŘ jako celku
(srov. GK SFŘ 90.3).
3. Úlohou Konference generálních asistentů je:
– spolupracovat s mezinárodní radou a jejím předsednictvem při duchovním a
apoštolském oživování (animaci) SFŘ a zvláště při formaci zodpovědných
sekulárních františkánů;
– koordinovat na mezinárodní úrovni duchovní asistenci v SFŘ a ve Františkánské
mládeži;
– podporovat zájem bratří a jejich představených o SFŘ a Františkánskou mládež;
– zajišťovat pastorační vizitace národních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 92.2) a
přítomnost na národních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76.2).
Článek 18
1. Generální asistent má za úkol pravidelně informovat svého generálního
ministra a svůj řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže.
2. Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem
SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná
vlastním řádem a udržovat trvalé bratrské kontakty s asistenty svého řádu.
c.
Národní asistenti
Článek
19
1. Národní asistenty SFŘ a Františkánské mládeže jmenuje oprávněný vyšší
představený po vyslechnutí příslušné národní rady (srov. GK SFŘ 91.2).
Tam, kde se jmenování týká více vyšších představených, postupuje se podle norem
stanovených společně představenými s jurisdikcí na národním území (srov. GK
SFŘ 91.2).
2. [Národní asistenti] poskytují svou službu
národní radě a pečují o duchovní asistenci národnímu bratrskému společenství.
Je-li jich více než jeden, tvoří konferenci a vykonávají svou službu kolegiálně
(srov. GK SFŘ 90.3).
3. Úlohou Konference národních asistentů, nebo národního asistenta, pokud je jen
jeden, je:
– spolupracovat s národní radou v úloze duchovního a apoštolského oživování
(animace) sekulárních františkánů v církevním i společenském životě příslušné
země, zvláště pak ve formaci zodpovědných členů;
– zajišťovat pastorační vizitaci oblastních rad SFŘ (srov. GK
SFŘ 93.1-2) a přítomnost na oblastních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ
76.2);
– koordinovat na národní úrovni službu duchovní asistence, formaci asistentů a
bratrské společenství mezi nimi;
- podporovat zájem bratří o SFŘ a o Františkánskou mládež.
Článek 20
1. Národní asistent má za úkol pravidelně informovat vyšší představené a svůj
řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže v příslušné zemi.
2. Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem
SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná
vlastním řádem v příslušné zemi a udržovat bratrské a trvalé vztahy s oblastními
a místními asistenty svého řádu.
d.
Oblastní asistenti
Článek
21
1. Oblastní asistenty SFŘ a Františkánské mládeže jmenuje oprávněný vyšší
představený po vyslechnutí příslušné oblastní rady (srov. GK SFŘ 91.2).
Tam, kde se jmenování týká více vyšších představených, postupuje se podle norem
stanovených společně představenými s jurisdikcí na území oblastního
bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91.2).
2. [Oblastní asistenti] poskytují svou službu oblastní radě a pečují o duchovní
asistenci oblastnímu bratrskému společenství. Je-li jich více než jeden, tvoří
konferenci a vykonávají svou službu kolegiálně (srov. GK SFŘ 90.3).
3. Úlohou Konference oblastních asistentů, nebo oblastního asistenta, pokud je
jen jeden, je:
– spolupracovat s oblastní radou v úloze duchovního a apoštolského oživování
(animace) sekulárních františkánů v církevním i společenském životě příslušné
oblasti, zvláště pak ve formaci zodpovědných členů;
– zajišťovat pastorační vizitaci místních rad SFŘ (srov. GK
SFŘ 93.1-2) a přítomnost na místních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ
76.2);
– koordinovat na oblastní úrovni službu duchovní asistence, formaci asistentů a
bratrské společenství mezi nimi;
– podporovat zájem bratří o SFŘ a o Františkánskou mládež.
Článek 22
1. Oblastní asistent má za úkol pravidelně informovat vyšší představené a svůj
řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže v příslušné oblasti.
2. Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem
SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná
vlastním řádem v příslušné oblasti a udržovat bratrské a trvalé vztahy s
místními asistenty svého řádu.
e.
Místní asistenti
Článek 23
1. Místního asistenta jmenuje příslušný vyšší představený podle předpisu
vlastního práva, po vyslechnutí rady příslušného bratrského společenství
(srov. GK SFŘ 91.3).
2. Místní asistent podporuje vzájemnou spolupráci jak uvnitř bratrského
společenství, tak i ve vztahu k Prvnímu řádu a TOR. Ve shodě s kvardiánem či
místním představeným se snaží o nastolení opravdu živého vzájemného společenství
mezi řeholním a sekulárním bratrským společenstvím. Podporuje aktivní přítomnost
bratrského společenství v církvi a ve společnosti.
Článek 24
1. Místní asistent je spolu s radou bratrského společenství zodpovědný za
formaci kandidátů [profese] (GK SFŘ 37.2) a vyjadřuje své hodnocení
jednotlivých kandidátů před profesí (GK SFŘ 41.1).
2. Spolu s ministrem uskutečňuje dialog s bratry nebo sestrami, kteří jsou v
nesnázích, kteří chtějí vystoupit z bratrského společenství nebo se chovají ve
vážném rozporu s řeholí (GK SFŘ 56.1-2; 58.1-2).
DOPLNĚK PRO ČESKOU REPUBLIKU
STANOV PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU
1.
Ve smyslu Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v Sekulárním
františkánském řádu, čl. 19.1, se stanoví:
Národní rada SFŘ se obrací s prosbou o řeholní národní asistenci na tři
provinciály Prvního řádu (františkánů, kapucínů a minoritů).
2.
V České republice jsou tři národní a zároveň provinční asistenti; po
jednom z každé františkánské řeholní větve. Jsou ustanovováni svým provinciálem
podle vlastních konstitucí na žádost Národní rady SFŘ.
3.
Jsou členy Národní rady SFŘ.
4.
Svůj úkol plní kolegiálně. Jeden z nich je předseda a tuto funkci
vykonává pouze tři roky.
Tento Doplněk schválili
1.4.2003 v Praze provinciálové Prvního řádu:
br. J. M. Vianney Dohnal
OFM
br. Stanislav Gryń
OFMConv.
br. Lukáš Šebák OFMCap.