Přeskočit navigační odkazy
Přeskočit navigační odkazy

STANOVY PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI

V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU

 

Konference generálních ministrů Prvního františkánského řádu a TOR

 

Řím, 28. března 2002

 

Drahý bratře Valentine,

v dopise z 13. února 2002 jsi nám poslal jménem Konference generálních [duchovních] asistentů Sekulárního františkánského řádu Stanovy pro duchovní a pastorační asistenci v Sekulárním františkánském řádu, které byly revidovány po pečlivém a důsledném prozkoumání a které vycházejí z Generálních konstitucí SFŘ definitivně schválených Kongregací pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života 8. prosince 2000.

S radostí Ti oznamuji, že Konference generálních ministrů Prvního [františkánského] řádu a TOR na svém zasedání 25. března 2002 schválila tyto stanovy, které tímto schválením nabývají ihned účinnosti a nahrazují předchozí stanovy schválené v [roce] 1992.

Generální ministři svěřují Konferenci generálních asistentů úkol, aby s těmito novými stanovami seznámili všechny bratry Prvního františkánského řádu a TOR a podporovali jejich poznávání i studium. [Tyto stanovy jsou] tedy nástrojem, který může sloužit jako základ pro bratrskou službu SFŘ a který nás všechny povede ve vztazích k SFŘ v souladu s naším vlastním povoláním a specifickou povahou samotného SFŘ.

Při této příležitosti – a také jménem ostatních generálních ministrů – děkuji Tobě i ostatním generálním asistentům SFŘ za vaši velkorysou a věrnou službu.

Přeji Tobě i ostatním generálním asistentům radostné Velikonoce.

Tvůj bratr

                                                                                   br. Joachim Giermek OFMConv.,

                                                                                                 generální ministr

                                                                            předseda [Konference generálních ministrů]


Konference národních duchovních asistentů SFŘ v ČR

 

V Praze o Slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova 26.6.2003

 

br. Antonín Klaret Dąbrowski OFM,

předseda Konference národních duchovních asistentů SFŘ v ČR

 

Drahý bratře,

potvrzuji, že český překlad Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v Sekulárním františkánském řádu souhlasí s italským textem: „Statuto per l'Assistenza spirituale e pastorale all'Ordine Francescano Secolare.“

 

S přáním Pokoje a Dobra,

                                                                                                             br. Stanislav Gryń OFMConv.,

                                                                                                                 provinciál


STANOVY PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU

 

Oddíl I. Všeobecné zásady

Článek 1

1. Duchovní a pastorační péče o SFŘ byla církví svěřena, s ohledem na příslušnost k téže duchovní rodině, Prvnímu františkánskému řádu a Třetímu řeholnímu řádu (TOR), s nimiž je po staletí sekulární bratrské společenství spojeno.[1]

2. Řeholní a sekulární františkáni totiž chtějí různými způsoby a formami, avšak v živém vzájemném společenství, zpřítomňovat charisma společného serafínského Otce v církvi a ve společnosti (srov. Řehole SFŘ 1).

3. Proto jako konkrétní znamení společenství a spoluodpovědnosti mají řeholní představení zabezpečovat duchovní asistenci všem bratrským společenstvím SFŘ (srov. GK SFŘ 89.1).

 

Článek 2

1. Duchovní a pastorační péče se uskutečňuje dvojí službou:

 – bratrským úřadem altius moderamen (vyššího vedení) ze strany vyšších představených (srov. CIC 303);

 – duchovní asistencí bratrským společenstvím a jejich radám.

2. Altius moderamen má zabezpečit věrnost SFŘ františkánskému charismatu, společenství s církví a jednotu s františkánskou rodinou (GK SFŘ 85.2).

3. Účelem duchovní asistence je podporovat společenství s církví a s františkánskou rodinou prostřednictvím svědectví a sdílení františkánské spirituality, spolupracovat na počáteční i trvalé formaci sekulárních františkánů a projevovat bratrskou náklonnost [řeholních] bratří vůči SFŘ (srov. GK SFŘ 89.3; 90.1).

 

Článek 3

1. Tato dvojí služba doplňuje, avšak nenahrazuje službu sekulárních rad a ministrů, kterým je svěřeno vedení, koordinace a oživování (animace) bratrských společenství různých úrovní (srov. GK SFŘ 86.2).

2. Je vykonávána podle těchto stanov, které jsou společné čtyřem řeholním řádům (OFM, OFMConv., OFMCap., TOR) a uskutečňuje se kolegiálně na všech úrovních vyšších, než je místní (srov. GK SFŘ 87.1; 88.5; 90.3).

 

Článek 4

1. Účelem těchto stanov je vymezit jednotným a konkrétním způsobem službu duchovní a pastorační péče vůči SFŘ s přihlédnutím k jednotě tohoto řádu.

2. Tyto stanovy byly schváleny Konferencí generálních ministrů. Jí přísluší právo měnit je a autenticky vykládat.

3. Předpisy, které nejsou v souladu s těmito stanovami, jsou zrušeny.

 

Oddíl II. Úloha vyšších představených

a. Všeobecné zásady

Článek 5

1. Duchovní a pastorační péče o SFŘ je především povinností vyšších představených Prvního řádu a TOR  (srov. Řehole SFŘ 26; GK SFŘ 85.2).

2. Svůj úřad vykonávají prostřednictvím:

 – ustavování místních bratrských společenství;

 – pastoračních vizitací;

 – duchovní asistence.

Tuto službu mohou vykonávat osobně nebo prostřednictvím delegáta (srov. GK SFŘ 86.1).

3. Františkánští vyšší představení jsou zodpovědní za kvalitu pastorační služby a duchovní asistence, a to i v případech, kde ke jmenování asistenta je třeba předchozí schválení řeholního představeného nebo místního ordináře (srov. GK SFŘ 89.5).

4. Kromě toho mají pečovat o formaci a zájem vlastních řeholníků ve vztahu k SFŘ a zabezpečovat specifickou přípravu asistentů, aby byli schopní a připravení (srov. GK SFŘ 87.3; Řehole SFŘ 26).

 

Článek 6

1. Kanonické ustavení nových bratrských společenství ať se uskutečňuje na žádost sekulárních františkánů, kterých se týká, po předchozí konzultaci a ve spolupráci s radou SFŘ vyšší úrovně, ke které bude nové bratrské společenství náležet podle národních stanov. Pro kanonické ustavení bratrského společenství mimo domy nebo kostely františkánských řeholníků Prvního řádu či TOR je nezbytný písemný souhlas místního ordináře (GK SFŘ 46.1).

2. Případný přechod místního bratrského společenství do pastorační péče jiného františkánského řeholního řádu ať se uskuteční způsobem stanoveným v národních stanovách SFŘ (srov. GK SFŘ 47.2).

3. Pastorační vizitace je privilegovaným momentem společenství s Prvním řádem a TOR. Uskutečňuje se rovněž jménem církve a slouží k zabezpečení věrnosti františkánskému charismatu a podpoře společenství s církví a františkánskou rodinou (srov. GK SFŘ 95.1 a 3).

 

Článek 7

1. Vyšší představení Prvního řádu a TOR se dohodnou na nejvhodnějším způsobu zajištění duchovní asistence pro místní bratrská společenství, aby nezůstala z vyšších důvodů bez ní (GK SFŘ 88.4).

2. Kromě toho ať se snaží vejít ve styk s místními ordináři, kteří zřídili místní bratrská společenství SFŘ při respektování jeho zvláštního zákonodárství, a ať převezmou zodpovědnost za duchovní a pastorační péči o ně, nebo ji svěří některému jejich knězi či řeholnímu institutu.

 

b. Generální ministři

Článek 8

1. Generální ministři vykonávají kolegiálně altius moderamen a pastorační asistenci vůči SFŘ jako celku (GK SFŘ 87.1).

2. Konferenci generálních ministrů Prvního řádu a TOR přísluší zejména:

 – zabezpečovat vztahy se Svatým stolcem, pokud jde o schvalování právních či liturgických textů v jeho kompetenci;

 – vizitovat Předsednictvo mezinárodní rady SFŘ (srov. GK SFŘ 92.2-3);

 – předsedat volbě Předsednictva mezinárodní rady SFŘ a potvrzovat ji (srov. GK SFŘ 76.2);

 – přijmout případnou rezignaci generálního ministra SFŘ (srov. GK SFŘ 83.1).

 

Článek 9

1. Generální ministři vykonávají své kompetence vůči SFŘ podle předpisů všeobecného [kanonického] práva, vlastních konstitucí a s ohledem na vlastní právo SFŘ. Jsou oprávněni ustavovat, vizitovat a navštěvovat místní bratrská společenství SFŘ asistovaná vlastním řádem.

2. Ve vztahu k vlastnímu řádu přísluší každému generálnímu ministrovi:

 – jmenovat generálního asistenta pro SFŘ, který pod autoritou generálního ministra vyřizuje záležitosti týkající se služby vůči SFŘ (srov. GK SFŘ 91.2-3);

 – v případě nezbytnosti potvrzovat či jmenovat národní asistenty náležející do vlastního řádu.

 

c. Provinční ministři

Článek 10

1. Provinční ministři a jiní vyšší představení vykonávají své kompetence vůči SFŘ na území vlastní jurisdikce.

2. Tam, kde více vyšších představených má jurisdikci na témže území, ať se dohodnou na nejpřiměřenějším způsobu kolegiálního vykonávání svého úřadu vůči oblastním a národním bratrským společenstvím SFŘ (GK SFŘ 88.5).

3. Rovněž mají společně určit způsoby jmenování národních a oblastních asistentů, jakož i na které představené se mají národní a oblastní rady SFŘ obracet pro vyžádání asistenta (srov. GK SFŘ 91.2).

 

Článek 11

1. Provinční ministři a jiní vyšší představení zabezpečují duchovní asistenci pro místní bratrská společenství svěřená jejich vlastní jurisdikci (srov. GK SFŘ 88.1).

2. Zvláště jim přísluší ve vlastní jurisdikci:

 – kanonicky ustavovat nová místní bratrská společenství a zabezpečovat jim duchovní asistenci;

 – duchovně oživovat (animovat), vizitovat a navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem;

 – nechat se informovat o duchovní asistenci poskytované SFŘ a Františkánské mládeži (srov. GK SFŘ 88.2);

 – jmenovat duchovní asistenty (srov. GK SFŘ 89.2; 91.3).

 

Oddíl III. Úloha duchovních asistentů

a. Všeobecné zásady

 

Článek 12

1. Duchovní asistent je osoba určená příslušným vyšším představeným, aby vykonávala tuto službu pro určité bratrské společenství SFŘ a Františkánské mládeže (srov. GK SFŘ 89.2; 96.6).

2. Duchovním asistentem ať je přednostně františkánský řeholník patřící do Prvního řádu nebo TOR (GK SFŘ 89.3), aby byl svědkem františkánské spirituality, bratrské náklonnosti řeholníků k sekulárním františkánům a poutem spojujícím svůj řád se SFŘ.

3. Duchovní asistent je podle práva členem rady a kapituly bratrského společenství, kterému poskytuje asistenci, s hlasovacím právem a spolupracuje s bratrským společenstvím ve všech činnostech. Nemá hlasovací právo pouze v ekonomických otázkách a při volbách na různých úrovních (srov. GK SFŘ 90.2; 77.1-2).

 

Článek 13

1. Hlavní úlohou asistenta je podporovat prohlubování františkánské spirituality a spolupracovat při počáteční a trvalé formaci sekulárních františkánů (srov. GK SFŘ 90.1).

2. V radě bratrského společenství, na volebních či řádných kapitulách jedná s respektováním zodpovědnosti a úlohy sekulárních františkánů a dává jim přednost, pokud jde o vedení, koordinaci a oživování (animaci) bratrského společenství.

3. Aktivně se účastní a hlasuje při zvažování a rozhodování rady či kapituly. Zvlášť je zodpovědný za oživování (animaci) slavení liturgie a za duchovní slovo při shromážděních rady či při kapitule.

 

Článek 14

1. Pastorační vizitace je privilegovaným momentem společenství Prvního řádu a TOR se SFŘ. Uskutečňuje se rovněž jménem církve a slouží k oživení evangelního františkánského ducha, zabezpečení věrnosti charismatu a řeholi, poskytnutí pomoci životu bratrského společenství, podpoře pouta jednoty SFŘ a posílení jeho účinnějšího zapojení do františkánské rodiny a církve (srov. CIC 305.1; GK SFŘ 92.1; 95.1).

2. Vizitátor upevňuje bratrské společenství v jeho přítomnosti a poslání v církvi a ve společnosti; ověřuje vztah mezi sekulárním a řeholním bratrským společenstvím; zvláštní pozornost věnuje programům, metodám a zkušenostem formace; zajímá se o spolupráci a smysl pro spoluodpovědnost mezi sekulárními představenými a duchovními asistenty; ověřuje kvalitu duchovní asistence, která je věnována vizitovanému bratrskému společenství; povzbuzuje duchovní asistenty v jejich službě a podporuje jejich stálou duchovní a pastorační formaci (srov. GK SFŘ 95).

3. Na žádost příslušné rady uskuteční delegát konference asistentů pastorační vizitaci s ohledem na organizaci a vlastní právo SFŘ (srov. GK SFŘ 92.2). V naléhavých a závažných případech, anebo v případě, že ministr nebo rada nepožádá o její vykonání, může být pastorační vizitace uskutečněna z iniciativy konference duchovních asistentů, po vyslechnutí rady SFŘ na stejné úrovni (srov. GK SFŘ 92.3).

4. Doporučuje se vykonat pastorační vizitaci společně s bratrskou vizitací, při koordinaci jejich programů. Vizitátor či vizitátoři zavčas oznámí dotyčné radě předmět a program vizitace. Prohlédnou archiv a záznamy, včetně těch, které se týkají předchozích vizitací, voleb rady a správy majetku. O vykonané vizitaci sepíší zprávu, dodají ji k záznamům v příslušném archivu vizitovaného bratrského společenství a dají ji na vědomí radě té úrovně, která vizitaci uskutečnila (srov. GK SFŘ 93.2 a 4).

5. Při vizitaci v místním bratrském společenství se vizitátor či vizitátoři setkají s celým bratrským společenstvím i se skupinami a sekcemi, do nichž je společenství rozděleno. Zvláštní pozornost věnují bratřím a sestrám ve formaci a těm bratřím a sestrám, kteří žádají o osobní setkání. Je-li třeba, přikročí k bratrskému napomenutí, směřujícímu k nápravě zjištěných nedostatků (GK SFŘ 93.3).

 

Článek 15

1. Asistenta jmenuje oprávněný vyšší představený, po vyslechnutí rady příslušného bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91.3).

2. Tam, kde se jmenování asistenta týká více vyšších představených, ať se postupuje podle norem kolegiálně stanovených představenými s jurisdikcí na tomto území (srov. GK SFŘ 91.2; viz výše článek 10).

3. Jmenování asistenta ať je provedeno písemně a na dobu určitou, která nemá přesáhnout dvanáct let.

4. Není-li možné dát bratrskému společenství duchovního asistenta, který je členem Prvního řádu nebo TOR, může příslušný vyšší představený svěřit službu duchovní asistence:

 – řeholníkům či řeholnicím patřícím do jiných františkánských institutů;

 – sekulárním františkánům, duchovním nebo laikům, zvlášť připraveným pro tuto službu;

 – jiným diecézním duchovním nebo nefrantiškánským řeholníkům (GK SFŘ 89.4).

 

Článek 16

1. Na mezinárodní, národní a oblastní úrovni asistenti, pokud je jich více než jeden, tvoří konferenci a kolegiálně poskytují svou službu SFŘ a Františkánské mládeži (srov. GK SFŘ 90.3).

2. Každá konference asistentů se řídí vlastním vnitřním řádem.

3. Národní a oblastní stanovy SFŘ stanoví počet asistentů, kteří jsou členy národní či oblastní rady.

 

b. Generální asistenti

Článek 17

1. Generální asistenty jmenuje příslušný generální ministr, po vyslechnutí Předsednictva mezinárodní rady SFŘ (srov. GK SFŘ 91.3).

2. [Generální asistenti] poskytují svou službu Předsednictvu mezinárodní rady SFŘ, tvoří konferenci a kolegiálně pečují o duchovní asistenci SFŘ jako celku (srov. GK SFŘ 90.3).

3. Úlohou Konference generálních asistentů je:

 – spolupracovat s mezinárodní radou a jejím předsednictvem při duchovním a apoštolském oživování (animaci) SFŘ a zvláště při formaci zodpovědných sekulárních františkánů;

 – koordinovat na mezinárodní úrovni duchovní asistenci v SFŘ a ve Františkánské mládeži;

 – podporovat zájem bratří a jejich představených o SFŘ a Františkánskou mládež;

 – zajišťovat pastorační vizitace národních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 92.2) a přítomnost na národních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76.2).

 

Článek 18

1. Generální asistent má za úkol pravidelně informovat svého generálního ministra a svůj řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže.

2. Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem a udržovat trvalé bratrské kontakty s asistenty svého řádu.

 

c. Národní asistenti

Článek 19

1. Národní asistenty SFŘ a Františkánské mládeže jmenuje oprávněný vyšší představený po vyslechnutí příslušné národní rady (srov. GK SFŘ 91.2). Tam, kde se jmenování týká více vyšších představených, postupuje se podle norem stanovených společně představenými s jurisdikcí na národním území (srov. GK SFŘ 91.2).

2. [Národní asistenti] poskytují svou službu národní radě a pečují o duchovní asistenci národnímu bratrskému společenství. Je-li jich více než jeden, tvoří konferenci a vykonávají svou službu kolegiálně (srov. GK SFŘ 90.3).

3. Úlohou Konference národních asistentů, nebo národního asistenta, pokud je jen jeden, je:

 – spolupracovat s národní radou v úloze duchovního a apoštolského oživování (animace) sekulárních františkánů v církevním i společenském životě příslušné země, zvláště pak ve formaci zodpovědných členů;

 – zajišťovat pastorační vizitaci oblastních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 93.1-2) a přítomnost na oblastních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76.2);

 – koordinovat na národní úrovni službu duchovní asistence, formaci asistentů a bratrské společenství mezi nimi;

 - podporovat zájem bratří o SFŘ a o Františkánskou mládež.

 

Článek 20

1. Národní asistent má za úkol pravidelně informovat vyšší představené a svůj řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže v příslušné zemi.

2. Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem v příslušné zemi a udržovat bratrské a trvalé vztahy s oblastními a místními asistenty svého řádu.

 

d. Oblastní asistenti

Článek 21

1. Oblastní asistenty SFŘ a Františkánské mládeže jmenuje oprávněný vyšší představený po vyslechnutí příslušné oblastní rady (srov. GK SFŘ 91.2). Tam, kde se jmenování týká více vyšších představených, postupuje se podle norem stanovených společně představenými s jurisdikcí na území oblastního bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91.2).

2. [Oblastní asistenti] poskytují svou službu oblastní radě a pečují o duchovní asistenci oblastnímu bratrskému společenství. Je-li jich více než jeden, tvoří konferenci a vykonávají svou službu kolegiálně (srov. GK SFŘ 90.3).

3. Úlohou Konference oblastních asistentů, nebo oblastního asistenta, pokud je jen jeden, je:

 – spolupracovat s oblastní radou v úloze duchovního a apoštolského oživování (animace) sekulárních františkánů v církevním i společenském životě příslušné oblasti, zvláště pak ve formaci zodpovědných členů;

 – zajišťovat pastorační vizitaci místních rad SFŘ (srov. GK SFŘ 93.1-2) a přítomnost na místních volebních kapitulách (srov. GK SFŘ 76.2);

 – koordinovat na oblastní úrovni službu duchovní asistence, formaci asistentů a bratrské společenství mezi nimi;

 – podporovat zájem bratří o SFŘ a o Františkánskou mládež.

 

Článek 22

1. Oblastní asistent má za úkol pravidelně informovat vyšší představené a svůj řád o životě a činnostech SFŘ a Františkánské mládeže v příslušné oblasti.

2. Dále má projednávat věci týkající se služby asistence poskytované jeho řádem SFŘ a Františkánské mládeži, navštěvovat místní bratrská společenství asistovaná vlastním řádem v příslušné oblasti a udržovat bratrské a trvalé vztahy s místními asistenty svého řádu.

 

e. Místní asistenti

Článek 23

1. Místního asistenta jmenuje příslušný vyšší představený podle předpisu vlastního práva, po vyslechnutí rady příslušného bratrského společenství (srov. GK SFŘ 91.3).

2. Místní asistent podporuje vzájemnou spolupráci jak uvnitř bratrského společenství, tak i ve vztahu k Prvnímu řádu a TOR. Ve shodě s kvardiánem či místním představeným se snaží o nastolení opravdu živého vzájemného společenství mezi řeholním a sekulárním bratrským společenstvím. Podporuje aktivní přítomnost bratrského společenství v církvi a ve společnosti.

 

Článek 24

1. Místní asistent je spolu s radou bratrského společenství zodpovědný za formaci kandidátů [profese] (GK SFŘ 37.2) a vyjadřuje své hodnocení jednotlivých kandidátů před profesí (GK SFŘ 41.1).

2. Spolu s ministrem uskutečňuje dialog s bratry nebo sestrami, kteří jsou v nesnázích, kteří chtějí vystoupit z bratrského společenství nebo se chovají ve vážném rozporu s řeholí (GK SFŘ 56.1-2; 58.1-2).

DOPLNĚK PRO ČESKOU REPUBLIKU

STANOV PRO DUCHOVNÍ A PASTORAČNÍ ASISTENCI
V SEKULÁRNÍM FRANTIŠKÁNSKÉM ŘÁDU

 

1.      Ve smyslu Stanov pro duchovní a pastorační asistenci v Sekulárním františkánském řádu, čl. 19.1, se stanoví:

Národní rada SFŘ se obrací s prosbou o řeholní národní asistenci na tři provinciály Prvního řádu (františkánů, kapucínů a minoritů).

2.      V České republice jsou tři národní a zároveň provinční asistenti; po jednom z každé františkánské řeholní větve. Jsou ustanovováni svým provinciálem podle vlastních konstitucí na žádost Národní rady SFŘ.

3.      Jsou členy Národní rady SFŘ.

4.      Svůj úkol plní kolegiálně. Jeden z nich je předseda a tuto funkci vykonává pouze tři roky.

 

Tento Doplněk schválili 1.4.2003 v Praze provinciálové Prvního řádu:

 

                                   br. J. M. Vianney Dohnal OFM

                                   br. Stanislav Gryń OFMConv.

                                   br. Lukáš Šebák OFMCap.


 

[1] Srov. GK SFŘ 85.1: Z dějin františkánství a z konstitucí Prvního františkánského řádu a TOR jasně vyplývá, že tyto řády si jsou vědomy svého závazku k duchovní a pastorační asistenci pro SFŘ s ohledem na svůj společný původ a charisma i přání církve – viz GK OFM 60; GK OFMConv. 116; GK OFMCap. 95; GK TOR 157; Řehole Třetího řádu papeže Lva XIII., 3,3; Řehole schválená Pavlem VI., 26.