30.10.2019

Soňa Anna Míčková obdržela cenu Celestina Opitze

Sestra Soňa Anna Míčková je členkou MBS v Praze u Panny Marie Sněžné

Záznam ze slavnosti, kterou v sobotu 19. října 2019 přenášela televize NOE

Je to už deset let, kdy jsme se v kostele sv. Šimona a Judy v Praze poprvé sešli, abychom si připomněli 200. výročí narození významné osobnosti našeho řádu, milosrdného bratra a lékaře Celestýna Opitze. Proč je pro nás zrovna tento bratr tak důležitý? Dozajista patřil k těm nejodvážnějším… ne snad proto, že by dělal nějaké heroické výkony, ale protože si všímal bolesti druhých. Trpěl tím s nimi, a snažil se najít způsob, jak jim pomoci. V té době, v polovině 19. století, jeho kolegové lékaři po celém světě uvažovali nad použitím éteru k uspání pacienta při operaci, aby nemuseli zažívat velkou bolest, ale nikdo tehdy nejspíš neměl dostatek odvahy ho skutečně použít. Celestýn Opitz se rozhodl jít proti zavedeným metodám a jako první v Evropě éter při operaci použil. Jeho odvážný krok se stal základním kamenem nového medicínského oboru anesteziologie. Byl to triumf... a stal se jen pár desítek metrů od místa předání cen za vzor v péči o nemocné a potřebné v Nemocnici Na Františku, tehdejší nemocnici milosrdných bratří.

Od roku 2010 jsme se potkávali každý rok, protože tehdy vznikla velmi zajímavá tradice. Náš představený br. Martin tehdy vystoupil na podium a uvedl první Ceny Celestýna Opitze. V naší komunitě bratří jsme tehdy měli dva stařičké bratry, kteří v Nemocnici Na Františku působili jako milosrdní bratři a ošetřovatelé. Zažili tam krásné chvíle nadšení, když vstupovali do řádu, zažívali ale také velké těžkosti, když jako řeholníci odtamtud byli komunistickým režimem vyhnáni. I když jim všechno tehdy bránilo v tom, aby žili jako řeholníci, nikdy se nevzdali svého povolání milosrdných bratří. Pomáhali druhým, co jim síly stačili tam, kam byli posláni, a kam byli posláni třeba i nuceně. Přežili dobu komunismu a po jeho pádu pomohli postavit náš řád znovu na nohy. Byli to otec Vojtěch Málek a bratr Ladislav Kronich, kterým bratr Martin chtěl za jejich neuvěřitelný příklad v životě hospitality, péče o druhé, nemocné a potřebné, nějak poděkovat. S Celestýnem Opitzem měli hodně společného – odvahu, odhodlání a oddanost. A stali se prvními laureáty nového ocenění, které nese jeho jméno.

Od té doby se k těmto dvěma bratřím, kteří už bohužel nejsou mezi námi, připojily desítky dalších laureátů doslova z celého světa, kteří s naším řádem ani nemají nic společného, ale přesto jsou pro nás, a pro celou společnost mohou být, vzorem v péči o ty, kteří potřebují naši pomoc, o nemocné, chudé a jakkoli potřebné. K řadě laureátů se nyní připojili čtyři další.

Jedním z laureátů je MUDr. Soňa Míčková

Někdo jí říká „anděl strážný“. Podle výpovědí, které jsme měli možnost o jejím životě shromáždit, si troufáme tvrdit, že je to pravda. Po ukončení studia medicíny v roce 1974 pracovala v nemocnici. Kromě této činnosti se však začala starat o lidi, kteří byli komunistickým režimem pronásledováni, či přímo selektováni mimo dění společnosti. Paní doktorka však tyto lidi tajně navštěvovala a pomáhala jim řešit jejich zdravotní problémy. Svou pomoc neomezovala na pracovní dobu, ale byla ochotna své pacienty navštěvovat i o víkendu či ve večerních hodinách. Její přístup nespočíval jen v ordinaci léků, ale v trpělivém naslouchání každému, kdo jí požádal o pomoc. Ještě dnes je paní doktorka aktivní a i dále pomáhá ochotně, nezištně, a to bez ohledu na čas strávený u pacienta.

gallery